Leden 2007

Ty nejkrutější stavy ...

11. ledna 2007 v 20:28 | Naubyna |  Deprese,smutek a samota
Zde píši jedno z mých zamyšlení a tedy i můj názor ohledně depresí u Goth, nebo podobných lidí.
Tak tedy, takováto deprese trvá nejčastěji i pár dnů až dýden. Je to ta nejtěžší deprese, není ani trošku podobná těm, co po pár hodinách odezní. S nikým nechcete mluvit, nikoho vidět, jen chcete smrt. Ležíte a jen tak přemyšlíte, je vám jedno, jak vypadáte, co děláte, je vám jedno všechno. Dokonce ani nejíte, ležíte někde zavření, sami. Často se ventiluje psychická bolest tou fyzickou, to znamená, že si nějak ubližujete, abyste cítili bolest a ne jen tu psychickou. Přemýšlíte nad světem, nad hnusem lidí, nad přáteli na to, jak jste sami, kdekoliv i když máte pár skvělých přátel. Přemýšlíte proč jste na tomto světě, co zde máte udělat a co je vaším údělem a také myslíte na to, že jen trpíte a cítíte tolik bolesti, že to normální lidé vůbec nepochopí a vy v tom žijete. Oni si bezstarostně žijí a řeší povrchní věci, zato vy se zabýváte smyslem života, tím, proč zde jste a tím, že hledáte tu jedinou spřízněnou duši, co by byla stejná jako vy, tu pravou lásku. A pak vám dojde, že budete trpět pořád a že lidé žijí ve lži a vše, ať je to sebekrásnější jednou skončí a že stejně umřete. Vše je tak prchavé... A chcete se zabít, jenže...nemůžete proto, že byste ublížili lidem, co vás mají rádi. Chcete, ale nemůžete a tohle vás dostane na dno ještě víc a vy se zhroutíte. Kdybyjste neměli nikoho, ani minutu byjste naváhali...
zdroj: judytha.blog.cz


Smutek

11. ledna 2007 v 20:24 | Naubyna |  Deprese,smutek a samota
Smutek je uvolnění, projev zklamaných očekávání a přání, jejichž napětí se rozplývá. Smutek zraňuje a bolí, protože jeho podstatou je vzdát se toho, k čemu jsme připoutáni - ať je to zlatá medaile, majetek, nebo milostný vztah - a žít se ztrátou. Jeho příznaky - mdlou pleť, unavené oči, povolenou tvář, nachýlená záda, zplihlá ramena, monotónní, tichý hlas - známe všichni.
Přirozeně se smutkem ze všech sil bojujeme: chceme být štastní. Honba za štěstím je právem všeho lidu, je to všeobecná posedlost. Domníváme se, že jediná cesta ke štěstí a rozzářeným očím se smutku vyhýbá, ale opak je pravdou - radosti dojdeme jen jeho přijetím. Protože smutek je nevyhnutelný, je zdravou odpovědí na rány, které naše očekávání v životě neodvratně dostávají. Chtěli bychom zůstat stejní, ale život se mění: trpíme bolestí z přizpůsobení. Jenže zklamání se nelze vyhnout.

Smutek nás spojuje s jádrem naší zranitelnosti a primárních vazeb, z nichž je spletena sít' našich zkušeností. Je to energie z uvolnění, tanec, pod jehož kroky se rodí uzdravující katarze, tolik důležitá pro plynulost a pružnost naší bytosti. Smutek je transformujícím prostředkem, který zdůrazňuje nevyhnutelnost změny a potřebu růstu a rozpouští naši strnulost a touhu po jistotě, bezpečí, stabilitě. Nenaplní-li se naše očekávání a touhy, nikdy bychom je neměli zpětně hodnotit jen proto, abychom se zbavili bolesti naopak bychom měli doslova i přeneseně zpívat blues.

Snaha vyhýbat se smutku má za následek povrchní štěstí, jistý druh "krabičky smíchu", která maskuje zcela zjevný spodní proud deprese: na takovou stanici je naladěno mnoho životů.
Thoreau má dnes pravdu víc než kdykoli jindy: většina lidí žije v tichém zoufalství, v maskovaném strachu, zlobě a smutku, které se jim naopak stávají stálými hosty.

Děti pláčou často. Neustále je potkává zklamání a ony dávají najevo své neštěstí a nespokojenost. A když se vypláčou, je po neštěstí. Brzy se ale naučí, že pláč a smutek nejsou správné a je radno se jim vyhýbat: "Neplač už", "Nebuď padavka", "Jestli budeš plakat..." atd.
Velice snadno lze upadnout do pasti a snažit se děti chránit před nástrahami života a jeho nevyhnutelnými zklamáními. Pamatuji se, jak jsem jednou vzala svého syna do restaurace na Big Sur, abych mu koupila horkou čokoládu, kterou jako dítě miloval. Ale v restauraci mi řekli, že čokoláda došla. Nikdy předtím se to nestalo. Jonathan ji musí mít. Jonathan ji zbožňuje. Zkoušela jsem to různě: "Nemáte čokoládový sirup a mléko?" "Nemáte nějakou instantní?" Jonathan to pozoroval s rostoucími rozpaky a nakonec mi řekl: "Mami, nech to být. Já jsem jenom zklamaný."

Chráníte sami sebe i své děti před zklamáním, utrpením a smutkem? Uvědomte si, že tím jen sebe i je chráníte před zdravým během života. Taková ochrana není k ničemu. Znám velmi úspěšného podnikatele, který denně "boduje" v práci, má skvělou rodinu a zdánlivě si neodepře žádnou světskou radost. Ale kdykoli se s ním setkám, obklopí nás aura smutku a tíhy - ve skutečnosti se totiž zoufale bojí přiznat si porážku, bolest nebo zklamání. Falešný závoj spokojeného života je popravdě těžkou rouškou deprese, která pokrývá všechno, co dělá, a veškeré zlato jeho života obrací v smetí. Ale on se bojí přiznat si své utrpení sobě i druhým. Uvědomuje si, že jeho domeček z karet by se zhroutil. Kdyby si dovolil plakat, jaká stavidla by tím asi otevřel? Podobně jistě mnozí známe lidi s neustálým smíchem na tváři, který je jen průhlednou zástěrkou skutečných pocitů.

Smutek signalizuje potřebu uvolnit vazby a závislost. Zazpívejte si blues svého života a zjistíte, že projev smutku přináší úlevu a radost. Když vás život zklame a postaví se proti vašim nejhlubším přáním, smutek je upřímnou odpovědí, jejíž očistná energie vysvobodí i všechny ostatní pocity.
Většina Gothiků zažíva smutek právě z toho důvodu, že jsou sami. Nepotlačujte v sobě smutek, pak by to bylo ještě horší...
zdroj: judytha.blog.cz

Endogenní deprese

11. ledna 2007 v 20:21 | Naubyna |  Deprese,smutek a samota
ENDOGENNÍ DEPRESE
Tenhle druh deprese zná většina Goths, jsou to stavy, kdy je vám nějakou dobu dobře, skoro skvěle a myslíte si, že bude líp a deprese vás už nikdy nepotká...Nastupuje fáze neutrálu, kdy se máte tak nějak normálně a nakonec fáze deprese, kdy jste na duševním, ale i fyzickém dně. Nebaví vás nic dělat, jste na dně a máte sebevražedné myšlenky, občas se dostaví i pokus se zabít. Já osobně považuji za důvod k sebevraždě jen ztrátu smyslu života, kvůli ničemu jinému to nemá cenu a kdo ví, třeba za pár dní potkáte nějakou spřízněnou duši a takto byjste o to přišli. Endogenní deprese se nedá léčit, buď ji máte vrozenou, nebo po nějakém traumatu z života. Když tohle období zkončí, začíná zase období neutrálu a celý koloběh se opakuje...
Ale berme to z té lepší stránky. Díky depresím můžeme tvořit to umění, které je tak krásné a depresivní, jaké umíme jen my. Většina lidí to sice neocení, ale díky depresím tvoříme ze svých surových pocitů.
Jen tak bokem :Statisticky se ročně zabijí dvě třetiny mužů a pouze jedna třetina žen, takže milé gothičky, jen tak dál ,-) ať chlapi vidí, že my vydržíme víc.
A ješťe k depresím... Až když dospějete do fáze, kdy si uvědomíte, že depresí se prostě nezbavíte a budete je mít vždycky a žít s tím, pak vám bude líp, protože nemá cenu s nimi bojovat, je to pak ještě horší, to mi věřte...
A jak se aspoň částečně zbavit deprese?
Radím vám procházku, pořádně dlouhou a někam, kde budete sám, prostě vypadnout pryč od lidí. Jen se svými myšlenkami.
To nejhorší, co můžete udělat je ležet doma a utápět se v smutku. také neobtěžujte nikoho známého svými sebevražednými myšlenkami...nejen, že by to nepochopil a měl by vás za blázna, může se stát, že ho do deprese stáhnete ssebou.
Radím vám si najít podobnou duši jako jste sami (gothika) a s tím si o všem promluvit, on vás jako jediný pochopí a to vám prospěje.
Přeji silné nervy a sílu při případné depresi.
zdroj: judytha.blog.cz

Deprese...stavy naprostého duševního,ale i fyzického dna ...

11. ledna 2007 v 20:18 | Naubyna |  Deprese,smutek a samota
Ten, kdo to nezažil, tak to nepochopí. Stavy, kdy člověk není schopen jakékoli činnosti vyžadující sebemenší úsilí. Stavy, kdy se často bez jakékoli zjevné příčiny cítí zbytečný, bezcenný, bez chuti k životu, i když mu rozum může říkat, že není důvod proč by se tak měl cítit. Stavy, kdy už není síla snášet každodenní události, kdy už není síla přemýšlet, kdy každá myšlenka, každý pohyb bolí. Stavy, které jsou často tak nesnesitelné, že dovádí člověka až k sebevraždě... Jedná se o typické příznaky bipolární deprese, či maniodeprese. Nemoci, o které není jasné co ji zapříčiňuje a bohužel (i když tu je několik cest, od psychoterapie po psychofarmaka) ani není jasné, jak ji úspěšně léčit. Tyto stránky jsou určeny pro všechny kteří depresí netrpí a chtějí se jen něco dozvědět. A především pro ty, kteří si prožívají své každodenní peklo, nepochopeni okolím, rodinou a často ani sami sebou, cítíce se prokletí za stavy, kterým nerozumí a se kterými nedokáží nic dělat.
BEZBRANNOST JAKO MOŽNÁ PŘÍČINA DEPRESE
Ztráta chuti k činnostem, nekontrolovaný pláč, představy zkázy, ztráta zájmu a sebevražedné myšlenky. Toto je část rozličných příznaků doprovázejících depresivní stavy. Deprese je pro psychopatologii to, čím je rýma pro medicínu. Postihuje nás všechny, ale více ženy ( poměr je 3 ženy na každého muže ) i když větší část uskutečněných sebevražd připadá mužům. Výskyt je větší u vdaných žen, než u svobodných. Ukázalo se, že ženy reagují úzkostlivěji než muži na konfliktní situace v životě.
Někdy jsme se všichni cítili deprimovaní. Jsme smutní, sebemenší námaha nás unavuje, ztrácíme smysl pro humor a dokonce chuť dělat to, co nás normálně nejvíce baví. Ale jmenované duševní stavy bývají přechodné a za chvíli přejdou. Nicméně mluvíme-li o depresi s vážností, kterou ukládá daná etiketa, tento stav se ukládá do nás, jako by jsme se kousek po kousku potápěli do bezedné studny, ze které nemůžeme vylézt.
Deprimovaná žena často vnímá silné pocity averze vůči sobě samé. Cítí se neužitečná a vinná za své nedostatky. Mohou začít záchvaty pláče, ztráta váhy a nespavost. Jídlo nechutná, sex nevzrušuje a ztrácí se veškerý zájem o lidi s ní citově spojené. Tato deprimovaná žena může začít přemýšlet o sebevraždě. Jak se její úmysly stávají vážnějšími, ojedinělé myšlenky se mění na přání, připraví dokonce plán a uskuteční ho. Je jen málo duševních poruch, které tak oslabují a žádné, které způsobuje tolik utrpení jako těžká deprese.
DRUHY DEPRESIVNÍCH STAVŮ A SPOLEČNÉ FAKTORY
Rozlišujeme tři tipy deprese sloučené v kategorii "citové poruchy" :
-deprese neurotická
-deprese endogení
-deprese organická
Tyto tři mají společné následující činitele :
- depresivní nálada
- ztráta radosti a zájmu
- neužitečnost a pocit viny
- malá úcta k sobě samému
- neschopnost
- sebevražedné myšlenky
- úzkost
- problémy přemýšlet
- posedlost a paranoia
- narušení vnímání času
- odosobnění (v nejtěžších případech se mohou cítit odtrženi od reality, jako by jednoduše byli jen pozorovateli bez citové účasti)
- ztráta energie
- pomalost a zbrklost
- poruchy chuti a hmotnosti
- problémy se spánkem
- redukce libida (ztráta žádosti u žen)
- tělesné příznaky (bolení hlavy, nevolnost, různé bolesti, křeče atd.)
Všechny tyto příznaky může a nemusí mít deprimovaný člověk, toto je seznam příznaků všech pozorovaných za dlouhou dobu zkušeností.
Aby jsi se mohl zařadit do jednoho z třech tipů deprese, popíšeme je detailně:
DEPRESE REACTIVNÍ
Reaktivní deprese je nejrozšířenější a nám všem známá. Neprojevují se přechodné pravidelné cykly, většinou nereaguje na fyzickou léčbu (léky), není skrytá v genech a reaguje na léčbu cognitivo-conductual. Tento druh deprese obyčejně se vyskytuje s nepříjemnou životní událostí, jako je smrt drahé bytosti, rozvod, manželské neshody, ekonomické potíže, či potíže se zaměstnáním. Začátek deprese se nemusí projevit ihned po události, ale po několika týdnech či měsících. První příznaky se objeví obyčejně v rané dospělosti a projevuje se různými fyzickými a psychickými příznaky. Je to stav mírný a ne psychotický, i když, do určité míry uzdravení je ovlivněno faktory osobnosti.
ENDOGENÍ DEPRESE
Příčinou tohoto druhu deprese je neznámý endogení či vnitřní proces. Tato deprese není spuštěna žádnou vnější událostí, jednoduše se vrhne na postiženou osobu. Obyčejně představuje pravidelné přechodné cykly, mohou být bipolární či unipolární. Bipolární se nazývá manio-depresivní (osoba přechází pravidelně ze stavu zoufalství do stavu neutrálního a odtud do stavu hyperaktivní mánie a povrchní euforie aby se zase vrátila do stavu zoufalství, a pak přešla do stavu neutrálního). Unipolární spočívá v pravidelném střídání zoufalství a neutrality, bez zjevení mánie.
Endogení deprese se často dají léčit léky a mohou mít hormonální původ. Také se mohou vyskytovat genetické předpoklady (např. jeli matka depresivní a otec alkoholik je možné, že potomek bude depresivní. Bylo řečeno, že u mužů alkoholismus je ekvivalentem deprese u žen) a jeho projevy bývají mnohem vážnější než u depresí reaktivních.
ORGANICKÁ DEPRESE
Když se dělá diagnóza deprese je důležité vyloučit organický původ, protože účinek a depresivní chování jsou často spojeny s poraněním mozku či působením určitých léků.
DEPRESE A SEBEVRAŽDA
Deprese je duševní nemoc s největším rizikem sebevražd (mezi 10 a 15 %). Období s největším rizikem jsou když se zmenšují zábrany a melancholie (začínají se zlepšovat) nebo když začíná deprese.
Tři příznaky spojené se sebevraždou jsou:
- zvýšená nespavost
- zvýšená zanedbanost sebe samého
- zvýšené poškození...

existují rozdílné názory na psychologické příznaky v sebevražedném pacientovi, i když většina prohlídek ukazuje, že z poměru 70%, lidé co se pokouší o sebevraždu představují příznaky, které je snadno rozeznat. Lidé s endogení depresí mají větší riziko sebevražd než lidé s reaktivní depresí, pokusy o sebevraždu jsou náhlé, mohou se rozhodnout hodinu před tím.
Pokusy o sebevraždu jsou běžné zvláště u žen mladších 35 let ( hlavně mezi 15 a 24 roky ), u mužů je to v pozdějším věku. V sociálních vrstvách je to nejčastěji nižší třída.
POVZBUZUJÍCÍ LÁTKY
Když se člověk necítí dobře, pokusí se udělat něco, aby se cítil lépe. Okolo nás existují látky, které nám umožní cítit se lépe. Příroda nám dala nepřeberné množství povzbuzujících látek které člověk může jíst, pít, vstřikovat si či inhalovat. Všechny tyto látky fungují tak, že povzbudí jeden či více "nositelů libých zpráv" a přechodně pomohou obnovit rovnováhu přestresovaného mozku. Povzbuzující prostředek může přechodně pomoci člověku spát, zbavit bolesti či dodat energii. Uvádíme některé z těchto látek, které užívají přestresovaní lidé. Všechny způsobují zvyšování úrovní "nositelů libých zpráv".
Jsou to:
Cukr, kofein, alkohol, chemické látky, tabák, marihuana, amfetaminy, kokain, heroin, adrenalin.
zdroj : judytha.blog.cz

Gothická galerie 1

11. ledna 2007 v 19:24 | Naubyna |  Gothické galerie 1

Gothic styl

11. ledna 2007 v 19:17 | Naubyna |  Gothic styl
GOTIKA (1150 - 1500)
Pojem "gotický" vznikl v renesanci jako hanlivé označení pro výtvory barbarů. Teprve romantismus začal oceňovat gotickou kulturu a umění jako projev ryzí duchovnosti, i když návrat ke gotice, jako dekorativnímu systému se projevil již v barokní architektuře (barokní gotika).
Gotické malířství zaujímá přibližně 13. a 14. století, nastupuje o něco později než architektura a v různých zemích v různé době. Ve střední Evropě například dlouho přežívá románský sloh a s prvními projevy gotiky se v českém malířství setkáváme až na počátku 14. století.
GOTHIC STYLE (2003)
Co je to "gothic style" ve 21.století, kdy mžouráme do plochých monitorů, nosíme po kapsách přehrávače MP3 a každé osmileté dítě má vlastní mobilní telefon? Je gotika skutečná a nebo jde pouze o životní styl menšiny intelektuálů? Nebo lidí, kteří na sebe chtějí upoutat pozornost a tak se oblékají do extravagantních modelů. Dívky nosí děravé punčochy na podvazcích, vysoké těžké boty, stříbrné spony v pracně vymodelovaném účesu. Pas mají uvězněný v krajkovém korzetu a po jemných ručkách si nechávají plazit černé silonové rukavičky. Je to jen výkřik ze tmy a nebo něco víc? Co znamená a prezentuje "gothic styl"? Kdo jsou gotici?
Toto je asi nejtěžší otázka, pro nejednoho člověka a to dokonce i pro samotné gotiky. Kolikrát jsem spatřil na internetové diskusi hlouček vyznavačů "gothic stylu", jak se snaží najít definici gotiky a gotického stylu.
Někdo si myslí, že "gothic style" je postavený především na určitém způsobu vnímání okolního světa. Zástupci "gothic style" se považují za něco, co nezapadá do dnešní doby. Je to revolta vkusu? Je to revolta hlubšího vnímání světa? Je to duševní poloha? Je to odloučení od normálu? Co je to normál? Stejně složitá otázka, jako "Co je to gothic?".
HISTORIE "GOTHIC STYLE"
Moderní "gothic style" vznikl na začátku 80.let jako část punkové subkultury (která byla sama o sobě odmítnutím většiny společenských hodnot). Pojem "gothic" poprvé použil manažér skupiny Joy Division - Anthony H.Wilson. Další podporou pro "gothic style" byli filmy a hudba. Například film "Vrána" pomohl hodně prosadit tento temný a depresivní životní styl. Časem vzniklo velké množství dalších zajímavých gotických filmů a množství gotických kapel, např.(CRADLE OF FILTH, MORTIIS, MY DYING BRIDE, THEATRE OF TRAGEDY………..) Od 80.let se "gothic style" příliš nezměnil, přibylo pár hudebních těles a obohatila se i móda. Přibylo více latexu a obojků na krku. "Gothic style" je často svázán s fetišismem, guma, latex, velmi odvážné a erotické oblečení. Potlačení pohlavnosti, (muži v sukních, korzetech a s nalakovanými nehty - ženy v těsných kožených kalhotech a ověšené řetězy. V každém městě se snad dnes najde skupinka gotiků.
"Gothic is live!"
"Co je to gothic?"
Gothic ve své zjednodušené formě je subkultura. Skupina lidí, kteří se cítí dobře ve společnosti podobně orientovaných lidí. Neexistuje však žádná specifická věc, která definuje čím se člověk stává gotikem. Snad jen oblibou "mnohdy závislostí" na černém "temném" oblečení. Lidé v gotické scéně mají odlišné názory na hudbu, jsou různého náboženství, mají rozličná zaměstnání, zájmy a módní vkus. Ale přesto je cosi spojuje. Někteří jsou melancholičtí, citliví a křehcí. Jiní mohou být arogantní, přímočaří a tvrdí ve svých názorech a přesvědčení. Avšak čemu vlastně věří a co vyznávají? Někteří lpí na své temné image, jiní se prostě jen dobře baví.
"Proč jsou lidé gothic?"
Většina gotiků se stává gotiky, protože se cítí být "nebo skutečně jsou" odlišní od ostatních. Chtějí žít podle svého vlastního rozhodnutí a mnohdy se nemohou zařadit do "normální" společnosti. Gotici mají svobodnou mysl a neakceptují morální pravidla "stádní" společnosti. Gotici však rádi naslouchají ostatním a potom si vytvářejí vlastní názor. Gotici se také především, proto, že nejsou právě nejsnadněji přijímáni okolím, pro svůj styl oblékání a projevu, rádi shlukují do skupin - "gothic párty". Tato síla, vyplývající ze shromažďování podobně smýšlejících osobností, má dobrý efekt pro obě strany, pro individualitu gotiků i okolní společnost. Mezi gotiky panuje velice přátelská atmosféra, protože jsou jeden druhému oporou a necítí se vedle podobně zaměřených jedinců, tolik odsunutí od společnosti. Utvářejí si tak vlastní menšinovou společnost gotiků.
"Gothic pověry?"
V současnosti existuje mnoho podob "gothic style" a mnoho pověr gotikům přisuzovaným. Vypadá to tak, že každý gotik si vysvětluje pojem "gothic" podle svého a společnost si vysvětluje "gothic styl", také podle svého. Kolik gotiků tolik definicí "gothic style". Kolik lidí tolik názorů. Někdo tvrdí, že se gotici podobají svým stylem oblékání. Jiní tvrdí, že "gothic style" drží pohromadě hudební styl, který gotici poslouchají. Jeden tvrdí, že gotici jsou satanisté, druhý, že jde jen o exhibicionisty a pozéry. Avšak všechny tyhle pověry jsou naprosto neplatné. Jeden gotik se Vám může utlouct po hudební skupině 13.století a druhý se jde při produkci této hudby raději vyzvracet.
"Jaký druh lidí je nejčastěji v "gothic style"?
Není žádné spojitosti ani podobnosti v tom, kdo se stane gotikem. V "gothic style" najdete vysokoškoláky, doktory a právníky, techniky a montéry, podnikatele i prodavače, číšníky i elektrotechniky. Také věk nehraje v "gothic style" žádnou roli. Potkal jsem mladé gotiky jenž ráno vstávají do školy i dospělé ženy a muže, kteří postávají ve svých černých róbách u baru se sklenkou vína v ruce a naslouchají temnému soundu na "gothic party".
zdroj:judytha.blog.cz

Účesy v Goth

11. ledna 2007 v 19:14 | Naubyna |  Gothic styl
Účesy v gothic módě jsou různé, nejčastěji vídáme dlouhé, rovné, černé vlasy. Také se nosí ofiny do půl čela. Vlasy mohou být i červené, fialové, ale i blond, prostě, co se vám líbí, to noste, na ostatní se neohlížejte, hlavní je to, v čem se cítíte dobře. Muži mají také často dlouhé vlasy, ty ale nejsou barvené až na pár případů.
Přikládám pár obrázků Goths účesů.

Gothic móda

10. ledna 2007 v 19:37 | Naubyna |  Gothic styl
Předem bych chtěla říct, že inspirovat se gothickou módou, tou ze středověku nedoporučuji (nemyslím teď brnění :-)), gothické šaty jsou sice krásné, ale ke každodennímu nošení jsou nevhodné. I když třeba topy, nebo sukně, korzety do gothiky jsou naprosto krasné a v goth scéně hodně nošené. Oblékejte se tedy pokud možno do toho, co je ve vašem okolí akceptovatelné. Hodně se nosí samet, krajky a kůže, to vše v černé barvě, ono je jedno, jestli to je normální látka, nebo samet, oboje v černé barvě vypadá skvěle. Často se černé oblečení kombinuje s velkým stříbrným přívěškem, může to být kříž, pentagram, prostě cokoliv, co je dostatešně velké a stříbrné. Dobře vypadá také několik přívěsků v různé velikosti a délce. Obojky, pásky s hroty, náramky s hroty, nebo pyramidami a stahováky.
Klasický styl - Anglie
Tady jsou dobře vidět doplňky, hlavně náramky.
Muži na Gothic scéně chodí často v oblečení unisex, tedy jako ženy, nosí sukně, upnutá trička, někdy průhledná... U nás ale v tomto Gothika nepotkáte, možná na sraze, ale na venek se každý krotí, nebo se mu to prostě nelíbí.
Boty nosí Goths většinou černé a těžké. Ale je jen na vás, jak se budete oblékat, v černé chodit nemusíte, ale je to nejoblíbenější barva mezi Goths, také to může být temně modrá, purpurová, nebo krvavě červená až vínová.
zdroj:judytha.blog.cz

Make-up

10. ledna 2007 v 19:27 | Naubyna |  Gothic styl
Skoro každý gothik miluje černou, proto se v goth líčení kombinuje bílá a černá. Bílý je obličej a černě, nebo tmavé jsou oči, nehty a ústa.Není to však podmínkou, nezapomínejte, že gothika je hlavně ve způsobu života a myšlení, ale když chcete být temný i vizuálně...
Základem pro make-up je opravdu ten nejsvětlejší odstín, sice se špatně shání, ale trpělivost růže přináší :) Dbejte na důkladné rozetření a zamaskování zarudlých míst a kruhů pod očima. Použijte pudr, pokud možno bílý, seženete ho na některém z internetových obchodů, ale není to zrovna levná záležitost. Platí, co bělejší make-up, tím lepší.
Oči se orámují černou tužkou, jak, to je jen na vás, ale pozor, aby jste spíš lidi nepoděsili, i když společnost většinou akceptuje různé skupinky lidí, tak věřte, že by zírali. Naneste černý, nebo tmavě šedý oční stín a černou řasenku. Stíny mohou být i červené, nebo fialové, to je na vás. Černou rtěnku na den nedoporučuji, stačí temnější odstín červené, nebo do fialova. Odvážnější líčení si nechte na Goth srazy, nebo na noc.
Součástí goth líčení je samozřejmě i černý lak na nehty.
zdroj : judytha.blog.cz

Goths:poučný obrázek

10. ledna 2007 v 19:18 | Naubyna |  Co je to Gothic?
Zde přikládám jeden obrázek, ten, kdo umí aspoň trošku anglicky ať si jej přečte a snad něco řekne těm, co jsou o gothicích mylně informovaní.
zdroj:judytha.blog.cz

Pojem Gothic

10. ledna 2007 v 19:14 | Naubyna |  Co je to Gothic?
Tak zde vám napíšu, co vše si je člověk schopen představit pod pojmem 'gotický'. :)
* Gotické písmo - je to elegantní, zdobené písmo. *
* Gotický sloh (Gotika) - tohle je architektonický sloh, kostely, katedrály, domy, věže, okna, oblouky...tohle si pod pojmem Gotika představí hodně lidí. *
* Gothic RPG - jde o hru, s gothikou nemá nic společného. *
* Gotika - středověk, doba temna, v tomto období vznikla postava upíra, víra v takovéto nadpřirozeno, čarodějnické procesy - inkvizice. *
* Ghost - z anglického překladu pro ducha. *
* Gothický horor - jde o hororový příběh v němž je strach a nadpřirozeno, nejčastěji odehrávající se na nějakém tajemném, opuštěném místě, kde je tzv. gotická atmosféra. *
* Gothic - jde o životní styl, způsob myšlení, cítění, vnímání, záliba v umění a dekadentních věcech, nepopírání těchto věcí v sobě. *
* Gothická hudba - hudba je jakoby ze středověku, plná citů, doplněná rockem, někdy vysokým operním ženským hlasem. *
* Gothické hnutí - je moderní punková subkultura, která se zrodila na začátku osmdesátých let, společně s hudbou žánru gothic rock, která je odnoží post-punku. Je charakterizováno "gotickými" znaky hudby a výstředním oblečením - death rock, punk, Viktoriánská móda, obojetná (mísí prvky ženského i mužského oblečení), některé renezanční styly oblékání, kombinace předchozího a nebo hodně tmavého nebo černého oblečení a makeupu. *
Zdroj: judytha.blog.cz

Co je Gothic?

10. ledna 2007 v 19:09 | Naubyna |  Co je to Gothic?
Gothic,
to je způsob života, způsob myšlení, cítění, hudby, umění, oblékání, líčení... Gothic lidi spojuje záliba v temnu i když ona to záliba není tak docela, je to naše součást, je to druh depresivní, temné poezie, je to temné umění s nádechem smrti, je to styl hudby. Jsou to pocity, myšlenky, názory. Zkrátka a dobře, je to temnota, která je všude kolem a gothic dokáže z této temnoty udělat něco naprosto fascinujícího a krásného. Slovo Gothic pochází z anglického ghost=duch, bude to pravděpodobně od našeho vzhledu a zálibě v hřbitovech :). Také sloužil jako pojmenování středověkého výtvarného slohu (12.-15. století), později jako pojmenování hororové atmosféry v knižní podobě (Edgar Allan Poe, Charles Baudelaire, Stoker), oboje spojovalo umění z kterého sálá něco děsivého a temného. Nejdříve ovšem tento termín vznik z jména Germánského kmene Vizigótů, odtud vzniklo v renesanci označení gothic=barbarský.
Většinou ale lidé náš pohled na svět nechápou, zdáme se jim být šílení. také o nás kolují různé pověry, které nejsou pravdivé. Snad nějaký pomatený psychopat kdysi něco udělal a řekl, že to on může, protože je gothic...Také se říká, že gothici jsou satanisté, jistě, když někdo nezasvěcený vidí člověka v černé barvě, automaticky to musí být satanista...nedávno mě rozesmál jeden člověk podobného typu v parku, co mi na tohle řekl, že tady v ČR je ještě těžká doba trilobitů a lidé na tohle nejsou zvyklí. Měl naprostou pravdu, vždyť gothické hnutí vzniklo ve Velké Británii a tam je taky Gothiků nejvíc v ČR se odhaduje těch pravých goths pouze 300, nepočítám pozéry, jen to malé jádro, které v tom opravdu žije. Najde se spíš větší množství křesťanů gothiků, než satanistů. Ale nejvetší počet Gothiků nemá žádnou víru.
Gothika je tedy způsob jak být sám sebou, jak se cítit dobře v tom, co nás baví bez omezování. Je to způsob nalezení krásy v tom, co ostatní považují za strašné a smutné. A nepotlačování temnoty v sobě, kterou máme vrozenou. Neexistuje žádná definice goths, liší se každý i když máme většinu vlastností společných. Nikdo se nestává gothikem, každý pravý gothik se jím už rodí.
Gothici mají také jednu ůžasnou schopnost a to je brát lidi takové, jací jsou, nemusíte si před námi na nic hrát a bát se, že nás vyděsíte, my vás stejně prokouknem a když se nám už ukážete v pravém světle, budeme na vás mít stejný názor. Jediné, co nesnášíme jsou pomluvy, přetvářku a povýšenost, zradu.
Gothici se často zajímají o magii a nadpřirozeno a vůbec o věci, které jsou v této době tabu a skryté. Součástí gothic subkultury je také hudba, vždyť gothic z hudby vzešel, ale nesouhlasím s tím, že by gothic byl hlavně o hudbě, podle mě je to spíš způsob života a myšlení. Poslouchá se gothic, rock, metal, vážná hudba, industrial... Poslouchá se tzv. old school gothic, jsou to kapely z 80.let.
Také bych chtěla vyvrátit fámy o tom, že gothici jsou jen blázniví puberťáci. Podle lidí jsme blázni, trpíme depresemi, máme zálibu v černé barvě, v depresivních obrázcích a poezii, podivne temné hudbě. V noci se vydáváme ven, chodíme na hřbitov a fascinuje nás nadpřirozeno a smrt...V podstatě to je pravda, ale nám se nezdá, že děláme něco jinak, něco šíleného. My prostě takto žijeme a vyhovuje nám to. Většina goths pubertu jako takovou neprožila, dospěli dřív a chápou věci, které jsou jejich vrtevníkům utajené. Gothici nejsou jen puberťáci, gothici jsou i dospělí lidé, důchodci, jen to u nich už moc nepoznáte. Ostatně gothic není o oblečení a vzhledu, můžete vypadat jako většina lidí na ulici a v nitru být gothik, aby jste se tak oblékali vás nikdo nenutí.
Gothici mají deprese a jsou posedlí smrtí...Tohle si také lidé myslí, stačilo, když jsem řekla otci, že jsem Goth a on se mě ptal, co to je a než jsem mu to stihla vysvětlit, přišla matka a řekla: ' To neznáš? Gothická mládež, to jsou ti, jak chodí po tmě na hřbitovy a to její černý oblečení...' Nu dobrá, měla částečně pravdu, ale jen na ten nepatrný okraj životů Goths. Ale řekněte, jestli si tohle o nás lidé myslí, tak se jim ani nedivím, že si myslí, že jsme šílenci. Ale vraťme se k názoru, že máme deprese a jsme posedlí smrtí a dokonce krví.. Převážná většina Goths má deprese, nejčastěji endogenní, na stránkách o nich bude řeč. Tyto deprese nás provázejí a pravděpodobně se jich nezbavíme, ale pomáhají nám tvořit naše temné, depresivní umění. A co se týká smrti, opravdu nás fascinuje, my se jí ale nebojíme, bereme ji jako součást života a žijeme s ní. Deprese ale nejsou podmínkou, v žádném případě nejsou gothici pořád na dně, jsme taky štastní, smějeme se a rádi se bavíme, třeba na gothic srazech :)
zdroj:judytha.blog.cz

Historie Goths

10. ledna 2007 v 18:52 | Naubyna |  Co je to Gothic?
Gothic. Slovo, které vyvolává různé, někdy až vášnivé reakce mnoha lidí - ať už těch, kteří jsou součástí této komunity, nebo těch, kteří se na ni dívají zvenku. Co přesně "gothic" znamená? Kdo jsou goths, a v co věří? Jak dlouho už jsou kolem nás, a jaká je jejich budoucnost?
Slovo "gotický" bylo nejprve používáno k identifikaci skupiny starověkých evropských kmenů. Gótové mají podle četných domněnek svůj původ na ostrově "Gottland" u Dánského pobřeží. Postupem času se kmeny početně rozrostly a zesílily natolik, že roku 410 vydrancovaly slavnou Římskou říši, a vládly Evropě po dalších 250 let, dokud se pomalu nevytratily z historie.
Je důležité vědět, odkud se slovo "goth" (česky "Gót") vzalo, ačkoliv je hned v úvodu nutno poukázat na rozdíly mezi starou gotickou kulturou, a fenoménem moderní gothické kultury (já tyto dvě odlišuji i nadále v článku takto: "gotický" - náležející ke staré gotice X "gothický - současná scéna - pozn. Ezechiel) . Staří Gótové byli kočovní lidé s pověstí krutých násilníků, kteří ovšem byli podle dochovaných zdrojů velmi zbožní (jejich víra byla postavena na uctívání pohanských božstev). Termín "gothic" tak, jak ho vnímáme dnes, je užíván k označení subkultury, založené především na osobitém stylu umění, literatury a hudby. Některé formy gotického umění se sice datují až do 12. - 15. století, nicméně například termín "gothická hudba" (která je odpovědná za největší rozmach a rozvoj současné gothické subkultury) jak je vnímán dnes, je pojmem, který se používá již téměř výhradně k označení "novodobé gothiky".
Moderní goths se od starých Gótů liší například tím, že nejsou součástí dominantní kultury, ale subkultury. Dalším rozdílem je třeba náboženství. Tam, kde měli Gótové jasně stanovený náboženský systém, nejsou moderní goths vázáni žádným určitým náboženstvím. Samozřejmě se mezi nimi najdou i pohané, ale mnohem víc goths jsou křesťany, židy, katolíky, nebo ateisty. Moderní goths mají sklony k rozmanitosti jak sociálních, tak politických názorů, což vnáší do kultury ideovou barevnost. To, co drží gotickou komunitu pohromadě je náklonnost k hrůze (děsu), touha po romantice, a uznávání "temné estetiky".

Moderní historici počítají vznik gothické subkultury do pozdních 70. let 20. století, kde se vyvinula jako odnož punkového hnutí v Anglii a USA. Předtím, než se podíváme blíže na gothickou subkulturu, je vhodné se podrobněji seznámit s tím, co to je punk a jak vznikl.

Původně vyrostl punk z nespokojenosti s populární hudbou 70. let, ačkoliv mnoho lidí ho bralo spíše jako živoucí prostředek politické a/nebo sociální rebelie. Mainstreamová kultura 70. let byla živena vyumělkovaným, tupým, nemotivovaným rock and rollem, a lacinou taneční hudbou bez nápadu. Válka stále zuřila v zapařených (a spálených) lesích Vietnamu a jak Amerika, tak Británie byla uprostřed ekonomického úpadku. Z tohoto sociálního a politického klimatu vyrostl punk v rozhněvaný požitek, ventil napětí ve společnosti.

Ačkoliv punk nebyl ve své době zcela novým hudebním směrem (MC5 v pozdních 60. letech jsou obecně uznáváni jako důležitá a ceněná "pre-punková" kapela), do konce 70. let se neuchytil. První vlna kapel typu The Ramones, Stooges a Sex Pistols zplodila nové kapely, formované fascinovanými diváky, kteří poznali, že se děje něco velkého.

Pozorní hlídači klidu mainstreamové společnosti si povšimli punkové antisociální rebelie, a poněkud znervózněli při představě, že by se toto hnutí prosadilo. Radiové stanice proto nevysílaly punk, v klubech nebyly punkové koncerty, a policie ostře sledovala punkové fanoušky, kdekoliv se objevili.

Punk byl syrový a plný pocitů. Lidé, kteří žili poblíž scény se o ní dozvídali buď ústně, nebo prostřednictvím fanzinů. Ostatní se však o punku vůbec nedozvěděli ještě léta po tom, co první vlna punku již dávno odezněla. Punk nabyl své síly bez Internetu, videoklipů, nebo vystavování v rádiích. Byl to underground, a punks trvali na tom, aby to tak zůstalo.

Koncem 70. let začala druhá vlna punku. Tehdy mnoho mladých lidí již alespoň slyšelo, nebo se přímo účastnilo punkového hnutí. Noví příznivci přicházeli na scénu a nové kapely se formovaly v obrovském množství. Spolu s novými lidmi a kapelami přicházely i nové zvuky a styly, některé přímo vycházející, nebo postavené na klasické tříakordové písničkové struktuře.

Industriální hudba spatřila světlo světa počátkem ranných 80.tých let s takovými, jako byli Throbbing Gristle, Kraftwerk a před-Dare The Human League, kteří dláždili cestu následovníkům žánru. To se začalo široce nazývat "novou vlnou".

Jedna čtyřčlenná punková kapela jménem Warsaw se také objevila roku 1977 v anglickém Manchesteru. Stejně jako mnoho vrstevníků, ani oni neuměli moc hrát, nicméně energie, která byla cítit ve zvuku a výrazu kapely byla mocná a ojedinělá. Původní styl kapely byl během měsíců potlačen, a členové rozhodli o změně jména na Joy Division. Tento název byl díky svému kontroverznímu odkazu na nacistické Německo mnohokrát diskutován, nicméně sami členové kapely popírají jakoukoliv spojitost s nacionálně-socialistickými názory, čemuž nahrával i fakt, že jejich texty neobsahovaly ani stopu rasistické ideologie. To, co evokovaly texty Iana Curtise byl pocit bezmoci, beznaděje a zoufalství. Kapela se posunula od rozzlobeného tříakordového punku k něčemu zcela novému a daleko temnějšímu.

Byl to nový zvuk, který manažer Joy Division, Anton H. Wilson, nazval "gothickým", a dal tak jméno celému hudebnímu směru, který se rodil.

Další kapela, která začínala jako přímočaře punková skupina, aby posléze postupně změnila svůj zvuk v daleko temnější verzi punku byli Siouxsie and the Banshees. Ti, společně s Andi Sex ze Sex Gang Children byli rovněž označováni jako "gothičtí". UK Decay a Bauhaus byli během svého vývoje výrazní především pozoruhodně temným, zahloubaným a punkoidním zvukem.

Zatímco některé ranné kapely byly označeny za "gothické" svými vrstevníky, kapely a fanoušci se vesměs této škatulky nedrželi. Ve skutečnosti byla ranně "gothická" hudba mnohem častěji označována jako "deathrock". Deathrock byl výrazně ovlivněný punkovým zvukem, na rozdíl od toho, co začalo být chápáno pod pojmem "gothický" v průběhu let.
V USA, zejména na západním pobřeží, vyrostl deathrock nezávisle na britské scéně. Rannými průkopníky zde byli Misfits, 45 Grave a Christian Death (pár let po rozpadu kapely odhalil zakládající člen Rozz Wiliams, že pobuřující název kapely byla jen narážka na populární západní kulturní ikonu Christiana Diora, čímž některé příznivce hluboce zklamal).

V Británii se deathrocková scéna soustředila a kvetla v malém klubu zvaném Batcave. Právě zde začínaly kapely jako Bauhaus, Alien Sex Fiend, The Sisters Of Mercy a mnoho dalších později zvučných jmen. "Batcave scéna" je považována za základní kámen v mozaice moderní gothické scény.

V polovině 80. let se deathrock posunul o něco dál od svých punkových kořenů. Zatímco deathrockeři pokračovali v odporu proti mainstreamové západní kultuře a komercializaci umění, sama deathrocková hudba a styl se začala jemně měnit. Větší používání kláves a bubenických automatů přivedl zcela novou skupinu příznivců. Postupně začali tito lidé označovat sebe, a hudbu, kterou poslouchají za "gothic".

Gothická hudba byla, podobně jako deathrock typicky pochmurná, tak nějak temná. Skladatelé používali pestrou škálu nástrojů, ačkoliv nejčastější bylo klasické obsazení kytara, basa, bubny (nebo automat) a klávesy. Písně byly skládány a hrány převážně v pomalejších tempech, a v hudebně temnějších tóninách (používaly se především dórská, frygická, nebo lydická ). Jako protiklad heavy metalu a dalším mnohem častějším formám rock and rollu používali gothičtí muzikanti rozsáhlá sóla , kvákala (wah pedaly), flangery, nebo dvojkopáky (dvojšlapku) jen velice zřídka.

Textařsky má gothická hudba kořeny v gotické literatuře. Převažovala témata smrti, osamělosti a romantiky. Gothičtí textaři se zpravidla vyhýbali zjevným politickým poselstvím, ačkoliv ve spoustě textů jsou jemné narážky patrné. Punkové texty byly charakteristicky přímé, zpěvné, často vulgární, řešící závažná sociální, nebo politická témata. Texty v gothické hudbě se liší důrazem na umění i styl - slang a vulgarismy se téměř nepoužívaly.

Styly gothické hudby zasahují od světlých, snových počinů, až k těm temným a hrůzným. Zatímco některé kapely dosáhly jistého komerčního úspěchu (The Cure, Siouxsie and the Banshees), většina jich zůstala před zraky mainstreamové kultury skryta. Většina gothic/deathrockových kapel ovšem stejně nebyla "běžnému posluchači" snadno přístupná, jak kvůli stylu a zvuku hudby, tak kvůli její dostupnosti.

Příznivci gothické hudby vždycky důsledně drželi popovou kulturu dál od scény - ve skutečnosti by jich většina odpověděla "ne", kdyby se někdo z "nezasvěcených" zeptal, jestli jsou doopravdy "goths". Stejně jako punk, i gothická subkultura zůstala nedůvěřivá, možná až opovržlivá k mainstreamu. Gothici chtějí mít od "středního proudu" pokoj.

Počátkem 90. let začaly být v kurzu neo industriální kapely typu Ministry, nebo Nine Inch Nails, a slavily komerční úspěch v rádiích a MTV. I když tyto kapely poslouchá dost goths, jen málo z nich je považuje za "gothické". Tou dobou již bylo možné tušit, co se odehrává - subkultura, kterou si goths tolik užívali a hýčkali byla pomalu ztékána přílivem fanoušků odkojených neoindustralem a dark metalem.

Jak NIN a podobné kapely získávaly ještě větší komerční úspěchy, media začala jejich hudbu a příznivce nesprávně nazývat jako "gothické". Přibližně tou dobou začal společný tlak vydavatelství na posluchače se svými náklady "alternativní" hudby. NIN do tohoto schématu zapadli dokonale, jelikož jejich hudba byla zvukově odlišná od rockových kapel a zároveň komerčně životaschopná. Lidi, kteří v životě neslyšeli industriální hudbu si koupili "Closer" a hned se začali považovat za "industrial goth" , a to navzdory faktu, že NIN byli stěží alespoň doopravdovou industriální kapelou.


Mladší lidé byli fascinováni gothickým temným vzhledem a zvukem, ačkoliv jen pár z nich si uvědomovalo rozdíl mezi tím, co je gothic, a tím, co hudební vydavatelství a MTV jako gothic označovalo. NIN byli ovšem jen počátek komerčního obléhání scény.

Tou dobou, co NIN úspěšně útočili na zlaté příčky v hitparádách, téměř neznámý a poměrně upřímně vypadající hudební vydavatel jménem Brian Warner pozoroval sračky v pop music a ucítil správný čas pustit se do kariéry industriálního umělce. Dal dohromady pár muzikantů z okolí Floridy (The Spooky Kids) a přijal umělecké jméno Marilyn Manson. To bylo jeho pravděpodobně nejlepší životní rozhodnutí vůbec.

Warnerova hudba nebyla gothickou komunitou dobře přijata. The Spooky Kids pracovali stylem, který je nejlépe předepsán pro populární hardrockovou, nebo metalovou kapelu, a Warnerovy texty byly často hloupé, většinou postavené na nenávisti. Jeho kapela předělala a vypustila do světa píseň, kterou původně napsal Charles Manson - vrah, který o sobě tvrdil, že je Ježíš Kristus.

Goths často psali o děsu a hrůze, ale bylo vše bylo v souladu s pochmurným stylem romantismu. Texty Briana Warnera byly sprosté, podněcující vztek, odcizení, konflikty a nenávist. Hybnou silou za Marilynem Mansonem byla záměrná a cílená snaha popouzet, upozornit na sebe šokováním veřejnosti. Goths se snažili tvořit umění a mít pokoj od okolního světa. Tam, kde měl Manson nenávist, měli goths krásu a padlou romantiku. Je proto důležité odlišit Warnerův projekt a typickou gothickou kapelu. V polovině 90. let Manson vyhodil The Spooky Kids a podepsal smlouvu u velkého vydavatelství. Jeho jméno se brzy začalo objevovat ve všech novinách i televizních a rádiových talk show po celé Americe. A ke zděšení spousty lidí z gothické komunity se začali Masonovi fanoušci v mediích nesprávně označovat jako "goths". Ironií je, že většina goths neměla Mansona ráda, a většina Mansonových fanoušků si nebyla vědoma o čem gothická hudba doopravdy je.

Jak se Manson stával slavnějším a slavnějším, hlavně díky vystavování v MTV a urážlivým komentářům v rozhovorech, jeho fanouškovská základna rostla jako z vody. Začaly se objevovat skupiny, které Mansona napodobovaly. Okolo Briana Warnera se vyvinula zcela nová komunita, kterou média nebyla schopna odlišit od gothické subkultury. Pro ně to bylo to samé, navzdory tomu, že gothici začali být výraznou měrou zaměření spíše proti Mansonově hudbě a jejím stoupencům.
Návštěvnost v gothických klubech po celém světě v polovině 90.tých let notně poklesla. Od té doby, co začaly být populární kapely typu NIN, a další hudební tělesa, nesprávně označované za "gothic", lidé, kteří doopravdy goths nebyli, naskočili do vlaku s názvem industrial, nebo shock rock a přesunuli se na jinou klubovou scénu. Jiní sympatizanti gothické kultury si našli práce a rodiny, a nebyli již schopní zůstat nadále na scéně aktivní. Ti, kteří zůstali, zaznamenali další sračky kolem gothické hudby. DJs, kteří pracovali v gothických klubech začali na playlisty.zařazovat čím dál víc EBM, neo-industrial a dark techno. To bylo sice vítáno hlavně těmi, kteří navštěvovali klubů za účelem tance, avšak výsledkem bylo, že spousta lidí ze scény zvolna přestala do klubů chodit.

Tou dobou se začal s gothickou subkulturou zvýšenou měrou spojovat fetišismus, zejména díky "dokumentárním" pořadům MTV a dalšími lidmi mimo kulturu. Po incidentu v Colombine High School (viz minulý článek o goths - pozn. Ezechiel) byla navíc gothická komunita mylně spojována s násilím. Dva teenageři, kteří páchali zvěrstva (říkali si "Trenchcoat Mafia"), se ve skutečnosti vůbec o gothickou hudbu nezajímali, poslouchali metal a některé industriální kapely, a stejně tak nebyli součástí gothické komunity.


Navzdory všem těmto negativům a apatii se koncem 90. let objevilo několik velmi dobrých hudebních uskupení. Kapely typu Changelings, Faith and the Muse, a The Crüxshadows pokračovali v provozování nové, kvalitní gothické hudby pro ty, kteří zůstali.

Nové kapely začaly koncem 90. let přitahovat pozornost některých nezaujatých hudebních fandů, ačkoliv si razili svou cestu, neúčastny a nespojovány s gothickou scénou.

Jedním z přelomových zjevení se stalo uskupení Cinema Strange. Ti představovali nové hnutí, které bylo nazváno "newgrave", ačkoliv častěji bylo zasvěcenými příznivci nazýváno jako "deathrock". Hudba CS připomínala staré "Batcave dny", kdy vládly potrhané síťoviny a punkem ovlivněný dark rock. To, co činí Cinema Strange jedinečnými je nový život, který vdechli zapomenutému žánru. A fanoušci ze všech koutů světa reagují.

Deathrocková scéna vyklíčila v Kalifornii, New Yorku a Německu, a další země budou během příštích let jistě následovat. Nová krev deathrockerů se vrací ke svým kořenům - už žádné blýskavé kožené boty na podpatcích, žádné biče a řetězy, žádný počítačový, automatický karaoke industrial, žádné pozérské scény.

Ze stránek Ghoul School (klub v západním Hollywoodu) " Už je nám na blití z chození do goth klubů, kde se hraje trance, techno, synthpop a opakující se rytmy. Náš klub není pro latexový nadržence, ale konečně doopravdový útočiště pro goths a death punkery."
Zdroj : judytha.blog.cz

Láska...

8. ledna 2007 v 19:43 | Naubyna |  Něco o mě
Sakra!! To na tomhle zkurveným světě nemůže být aspoň něco povzbudivýho něco co by mi dalo smyl žít!?!? Něco kromě lásky, která tolik bolí... NE já už se nikdy nechci zamilovat už nikdy... Vždycky to moc bolí a je to těžký... co to vlastně láska je?? Pro někoho štěstí, troška naděje, ale pro mě.. pro mě to je jen a jen bolest... můžete si myslet, že pro tentokrát to bude jiný, ale ne, vždycky to tak zkončí... vždycky to zkončí a zůstanou jen vzpomínky a spousta samoty!! Ale bez lásky se prostě nedá žít! Teď je na světě jedna osůbka ( S.), která mě miluje a chce být mnou milována a já jsem ochotná to riziko podstoupit. Je možné, že se může stát, že mi zbydou vzpomínky a samota, ale třeba taky ne? DOUFÁM!!!!! MtMS :-*
naubyna.blog.cz